Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
The Potential Use of the Eustigmatophyceae In the Production of Biofuels
Pilátová, Jana ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
Eustigmatophyta jsou žlutozelené řasy dobře známé vysokým obsahem lipidů. Tyto lipidy mají vyšší obsah esenciálních vícenenasycených mastných kyselin (PUFA), z toho především kyseliny eikosapentaenové (EPA). Další výhodou těchto řas je vysoká rychlost růstu. Navíc jsou schopné se velmi dobře přizpůsobt podmínkám prostředí, ve kterém žijí. To vše přispívá k tomu, že je lze využít jako zdroj biopaliv nebo pro jiné biotechnologické účely. Vpředložené bakalářské práci je rozebírán potenciál eustigmatophyt v produkci biopaliv. Je diskutován vliv prostředí jak na množství obsažených lipidů, tak i na jejich složení. Tato práce poskytuje ucelený přehled mastných kyselin obsažených v eustigmatofytech a může napomoci při výběru vhodného kmene pro další experimenty. Obsahy mastných kyselin se kvalitativně i kvantitativně liší v různých chemicky nebo fyzikálně vyvolaných stresových podmínkách. Některé tyto vlivy, jako např. dostupnost dusíku a fosforu spolu s vlivem teploty a světelné intenzity, jsou diskutovány podrobněji. Dále je stručně nastíněn proces biosyntézy mastných kyselin včetně vícenenasycených mastných kyselin. Na závěr jsou zmíněny současné trendy a úspěchy genového inženýrství v souvislosti s eustigmatophytními řasami, jako je úspěšné provedení homologní rekombinace. Klíčová slova: biopaliva,...
The Potential Use of the Eustigmatophyceae In the Production of Biofuels
Pilátová, Jana ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
Eustigmatophyta jsou žlutozelené řasy dobře známé vysokým obsahem lipidů. Tyto lipidy mají vyšší obsah esenciálních vícenenasycených mastných kyselin (PUFA), z toho především kyseliny eikosapentaenové (EPA). Další výhodou těchto řas je vysoká rychlost růstu. Navíc jsou schopné se velmi dobře přizpůsobt podmínkám prostředí, ve kterém žijí. To vše přispívá k tomu, že je lze využít jako zdroj biopaliv nebo pro jiné biotechnologické účely. Vpředložené bakalářské práci je rozebírán potenciál eustigmatophyt v produkci biopaliv. Je diskutován vliv prostředí jak na množství obsažených lipidů, tak i na jejich složení. Tato práce poskytuje ucelený přehled mastných kyselin obsažených v eustigmatofytech a může napomoci při výběru vhodného kmene pro další experimenty. Obsahy mastných kyselin se kvalitativně i kvantitativně liší v různých chemicky nebo fyzikálně vyvolaných stresových podmínkách. Některé tyto vlivy, jako např. dostupnost dusíku a fosforu spolu s vlivem teploty a světelné intenzity, jsou diskutovány podrobněji. Dále je stručně nastíněn proces biosyntézy mastných kyselin včetně vícenenasycených mastných kyselin. Na závěr jsou zmíněny současné trendy a úspěchy genového inženýrství v souvislosti s eustigmatophytními řasami, jako je úspěšné provedení homologní rekombinace. Klíčová slova: biopaliva,...
Ultrastruktura eustigmatofytních řas
Fišerová, Melánie ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Hyliš, Miroslav (oponent)
Třídu Eustigmatophyceae vytvořil roku 1971 Hibberd s Leedalem. Vyčlenili ji z třídy Xanthophyceae na základě nápadných ultrastrukturních znaků vegetativních buněk a hlavně zoospor jako např. velké extraplastidiální stigma. Třída byla rozdělena do čtyř čeledí se šesti rody a 12 druhy. Dnes se zdá, že uvnitř třídy je hluboká dichotomie. Eliáš et al. (unpublished) navrhují, na základě molekulárních dat z 18S rDNA a rbcL, vytvořit dva řády: Eustigmatales (Eustigmatophyceae popsané Hibberdem) a Goniochloridales (řád obsahující Goniochloris, Pseudostaurastrum a mnoho dalších neposaných druhů). Řád Eustigmatales je rozdělen na čtyři čeledě. Eustigmataceae (A1), Monodopsidaceae (A2) a nově vzniklá čeleď Pseudellipsoidionaceae (A3). Ve své diplomové práci jsem studovala 10 eustigmatofytních kmenů ze všech tří různých linií v rámci řádu Eustigmatales. Ve všech studovaných kmenech jsem nalezla typické eustigmatofytní znaky jako je absence chloroplastové věncové lamely, reddish globule a lamelátní váčky. Podoba lamelátních váčků se proměňuje během životního cyklu řasy. Má práce ukazuje, že ostatní ultrastrukturní znaky, které byly dříve připisovány všem zástupcům této třídy, jsou specifické pro jednotlivé čeledě. Polygonální pyrenoid na stopce, který ční ven z chloroplastu do cytoplasmy, jsem pozorovala jen u...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.